"Každá cesta začíná prvním krokem"

Nejsme přátelé nějakých tvrdých opatření. Tělo a i život by nemělo být v askezi. Nesmí však ani zpohodlnět. Všichni tak nějak víme co je asi dobré a co ne. Problém je jak to ale všechno udělat? Stejně jak během února prořídnou fitka a skupinové cvičení od lidí, kteří si dali závazek "se sebou něco udělat" do nového roku. Stejně dopadají naše předsevzetí během roku. 

Vtip je v tom, že velký úkol naráz zvládne málokdo. Prostě naše nervová soustava není v běžném životě na něco takového zařízená. To jak se, ale dostat k velkým výsledkům, je začít zvládat drobné výzvy. Plněním maličkostí, které však bereme jako úkol se stanou dvě věci. V mozku se učíme něco plnit ... a posilujeme se vědomím, že jsme schopni dokázat to či ono. Pak jsme připraveni bojovat s nepřízní našeho vlastního těla a mysli.

A jaký si dáme cíl u nás? Pohyb bez bolesti, vitalitu a "svalové štěstí". Cítit, se dobře po těle znamená cítit se dobře i emočně a naopak. 


"Nejde o to jak nám zrovna je. Jde o to kam a s jakou chutí směřujeme. Rozdíl stavu je to, co mozek vyhodnocuje jako uspokojení. Setrvalý stav přestáváme vnímat. Uvědomování si, je cesta, která je zároveň cílem v životě"